|
|
Analýza vlivu konstrukce střechy na tepelnou stabilitu vnitřního prostředí v letním období
Hofman, Petr ; Katunský,, Dušan (oponent) ; Hirš, Jiří (oponent) ; Mohelníková, Jitka (vedoucí práce)
Návrh budovy musí respektovat základní podmínky pro zajištění tepelné pohody v obytném prostoru. Tepelnou pohodu ovlivňuje hned několik faktorů a jedním z nich jsou konstrukce obálky budovy. Tato práce byla zaměřena na zkoumání vlivu skladby střechy. Jejím cílem bylo udělat na základě experimentů a podrobných počítačových simulací analýzu vlivu zvolených úprav skladby střechy na tepelnou stabilitu v letním období a na základě těchto zjištění definovat vhodné úpravy. Bylo zjištěno, že vhodným řešením lze snížit maximální teplotu vnitřního vzduchu až o 1,5°C. Největší přínos má barva střechy, její akumulační vlastnosti a větraná vzduchová vrstva. Při vyhodnocení návratnosti investice do střechy s akumulační schopností v podobě betonové vrstvy 100 mm je její návratnost v porovnání s lehkou střechou a strojním chlazením 12,1 roků. Návratnost instalace venkovních žaluzií na střešních oknech je v porovnání se strojním chlazením 3,3 roků.
|
|
|
Vliv vnitřní tepelné akumulace konstrukcí pasivních domů na jejich letní tepelnou stabilitu
Němeček, Martin ; Hraška,, Jozef (oponent) ; Katunský,, Dušan (oponent) ; Kalousek, Miloš (vedoucí práce)
V poslední době nastal v České republice rozmach ve výstavbě pasivních domů a zároveň staveb z lehkých stavebních systémů, jako jsou moderní dřevostavby. Ohledně dřevostaveb panuje obecný názor, že se v létě pravděpodobně přehřívají více než stavby zděné. Právě proto se tato práce zabývá vlivem vnitřní tepelné akumulace konstrukcí pasivních domů na jejich letní tepelnou stabilitu v českých klimatických podmínkách. Práce je zaměřena především na tepelnou akumulaci citelného tepla bez použití PCM materiálů. Důraz je kladen zejména na srovnání dřevostaveb se stavbami zděnými. Předmětem zkoumání jsou především stavby obytné v energeticky pasivním standardu, poznatky práce lze však aplikovat i na jinak užívané objekty. Úvod stručně shrnuje současný stav problematiky. Pro samotný výzkum bylo v rámci vědeckých postupů použito jak experimentálního měření staveb (RD Dubňany a RD Moravany), tak simulací. Vlastním přínosem výzkumu byla v první řadě diskuze nad problematikou tepelné akumulace a výpočtových metod tepelné kapacity konstrukcí. Experimentální měření taktéž přinášejí důležité závěry. Hlavním přínosem práce je stanovení důležitosti vnitřní tepelné akumulace stavby v rámci letního přehřívání. Vliv vnitřní tepelné akumulace je také porovnán s ostatními faktory ovlivňující letní tepelnou stabilitu. Bylo zjištěno, že na nejvyšší dosaženou teplotu v interiéru ai,max mají největší vliv sluneční zisky přes průsvitné výplně otvorů. Vliv vnitřní tepelné akumulace však není zanedbatelný. Pokud srovnáme standardní sendvičovou dřevostavbu se zděnou stavbou s keramickými dutinovými tvárnicemi, bude se ve standardní den přehřívat dřevostavba o zhruba 0,5 °C více. Větší rozdíly v dosažených teplotách se pak projevují u velmi lehkých dřevostaveb bez žádné vnitřní tepelně akumulační hmoty. Tyto stavební konstrukce by proto v interiéru měli být vybaveny malým, racionálním, množstvím tepelně akumulační hmoty.
|
|
|
Analýza vlivu konstrukce střechy na tepelnou stabilitu vnitřního prostředí v letním období
Hofman, Petr ; Katunský,, Dušan (oponent) ; Hirš, Jiří (oponent) ; Mohelníková, Jitka (vedoucí práce)
Návrh budovy musí respektovat základní podmínky pro zajištění tepelné pohody v obytném prostoru. Tepelnou pohodu ovlivňuje hned několik faktorů a jedním z nich jsou konstrukce obálky budovy. Tato práce byla zaměřena na zkoumání vlivu skladby střechy. Jejím cílem bylo udělat na základě experimentů a podrobných počítačových simulací analýzu vlivu zvolených úprav skladby střechy na tepelnou stabilitu v letním období a na základě těchto zjištění definovat vhodné úpravy. Bylo zjištěno, že vhodným řešením lze snížit maximální teplotu vnitřního vzduchu až o 1,5°C. Největší přínos má barva střechy, její akumulační vlastnosti a větraná vzduchová vrstva. Při vyhodnocení návratnosti investice do střechy s akumulační schopností v podobě betonové vrstvy 100 mm je její návratnost v porovnání s lehkou střechou a strojním chlazením 12,1 roků. Návratnost instalace venkovních žaluzií na střešních oknech je v porovnání se strojním chlazením 3,3 roků.
|
|
|
Vliv vnitřní tepelné akumulace konstrukcí pasivních domů na jejich letní tepelnou stabilitu
Němeček, Martin ; Hraška,, Jozef (oponent) ; Katunský,, Dušan (oponent) ; Kalousek, Miloš (vedoucí práce)
V poslední době nastal v České republice rozmach ve výstavbě pasivních domů a zároveň staveb z lehkých stavebních systémů, jako jsou moderní dřevostavby. Ohledně dřevostaveb panuje obecný názor, že se v létě pravděpodobně přehřívají více než stavby zděné. Právě proto se tato práce zabývá vlivem vnitřní tepelné akumulace konstrukcí pasivních domů na jejich letní tepelnou stabilitu v českých klimatických podmínkách. Práce je zaměřena především na tepelnou akumulaci citelného tepla bez použití PCM materiálů. Důraz je kladen zejména na srovnání dřevostaveb se stavbami zděnými. Předmětem zkoumání jsou především stavby obytné v energeticky pasivním standardu, poznatky práce lze však aplikovat i na jinak užívané objekty. Úvod stručně shrnuje současný stav problematiky. Pro samotný výzkum bylo v rámci vědeckých postupů použito jak experimentálního měření staveb (RD Dubňany a RD Moravany), tak simulací. Vlastním přínosem výzkumu byla v první řadě diskuze nad problematikou tepelné akumulace a výpočtových metod tepelné kapacity konstrukcí. Experimentální měření taktéž přinášejí důležité závěry. Hlavním přínosem práce je stanovení důležitosti vnitřní tepelné akumulace stavby v rámci letního přehřívání. Vliv vnitřní tepelné akumulace je také porovnán s ostatními faktory ovlivňující letní tepelnou stabilitu. Bylo zjištěno, že na nejvyšší dosaženou teplotu v interiéru ai,max mají největší vliv sluneční zisky přes průsvitné výplně otvorů. Vliv vnitřní tepelné akumulace však není zanedbatelný. Pokud srovnáme standardní sendvičovou dřevostavbu se zděnou stavbou s keramickými dutinovými tvárnicemi, bude se ve standardní den přehřívat dřevostavba o zhruba 0,5 °C více. Větší rozdíly v dosažených teplotách se pak projevují u velmi lehkých dřevostaveb bez žádné vnitřní tepelně akumulační hmoty. Tyto stavební konstrukce by proto v interiéru měli být vybaveny malým, racionálním, množstvím tepelně akumulační hmoty.
|
host ::
RSS.